Hledání brouka pro Svět knihy

Literární festival a veletrh Svět knihy Praha 2024 představuje nový vizuál. Tak jako v uplynulých několika ročnících je jeho autorem Pavel Fuksa, grafický designér, ilustrátor a tvůrce reklamních kampaní, který byl v roce 2014 zařazen mezi 30 nejlepších grafických designérů světa mladších 30 let magazínem Computer Arts a třikrát byl zařazen mezi 200 nejlepších ilustrátorů světa časopisem Lürzer's Archive.

Jak se zrodil nápad na vizuál Světa knihy 2024?
Tématem příštího ročníku Světa knihy bude německy psaná literatura a zároveň výročí Franze Kafky. S designérem Petrem Bláhou, který je spolutvůrcem letošního vizuálu, jsme dlouho přemýšleli, jak téma pojmout, jakou grafickou zkratku použít. Zavrhli jsme prvoplánové motivy, jako švýcarsko-rakouské čokoládové hory, na nichž odbíjejí kukačkové hodiny a z nich vyskakuje Phil Collins s německou vlajkou… Snažili jsme se téma osekat na dřeň a na ní vytvářet srozumitelné a vtipné vizuální zkratky, až z toho nakonec vyšel brouk coby typický hrdina Kafkovy Proměny. Ještě jsme ho prohnali šestiúhelníkovou mřížkou, je to takový brouk viděný očima brouka. Hmyz tam tedy je, ale zároveň je trochu skrytý, musíte ho chvíli hledat. Filosofická linka, kdo vlastně je broukem a kdo se v koho mění, dává v novém ročníku festivalu podněty k zamyšlení.

Jste autorem vizuálu už několika uplynulých ročníků Světa knihy. Je mezi nimi nějaká grafická paralela, vývoj?
Každý ročník Světa knihy je úplně jiný, nový a my k němu taky přistupujeme s čistým papírem. Záměrně není žádná linka, která by jednotlivé ročníky spojovala. Takže vydání 2015 až 2023 jsou pokaždé úplně jiná, spojovaná pouze názvem akce. Věřím, že návštěvník, čtenář ví, co od festivalu očekávat, každý rok se těší na nové téma a na nás je, abychom ho jen šikovně a chytře graficky uchopili, zkrátili a aby výsledný vizuál dobře vyzněl ve veřejném prostoru.

Chodíte se na Svět knihy podívat, jak váš vizuál vypadá v reálu, ve veřejném prostoru?
Samozřejmě, že se jdu na Svět knihy podívat. Vždycky, když celou akci vidím, říkám si, že jsem možná měl něco udělat jinak, dostávám nová vnuknutí a inspirace k příštímu ročníku.

Kde všude můžeme vidět vaši práci?
Dlouho jsem pracoval jako kreativní ředitel ve velkých reklamních agenturách po celém světě, v Dubaji, Káhiře, Praze, a dokonce i na Slovensku. Pak jsem jednoho dne zjistil, že mě korporátní svět odpuzuje a otevřel jsem si vlastní nekorporátní praxi, reklamně-graficko-ilustrátorsko-designové studio. Pracujeme s klienty z celého světa, takže moje práce vidíte od San Francisca přes New York a Londýn až po Prahu a Nový Zéland. V Praze poslední dobou spolupracujeme s Prague Tourism, ale tvořil jsem na lokálním trhu i kampaně pro časopisy, televizní kanály, motocyklové dílny, trendy kavárny i McDonald's. Rád říkám, že pracuju po celém světě pro klienty všech budgetů a velikostí. Teď navíc v rámci studia plánujeme velký posun, významnou změnu.

Byla nějaká práce v určitém ohledu výjimečná, nezapomenutelná?
Když jsem pracoval jako kreativní ředitel v Dubaji, připravovali jsme návrhy pro Expo 2020. Šejkovi – klientovi– jsme prezentovali nápad, že bychom mohli vystřelit billboard na oběžnou dráhu a nechat ho tam obíhat, aby ho mohli lidé dalekohledem sledovat z jakéhokoli místa na zemi. Dali jsme to do prezentace jako nejšílenější nápad, který přece nemůže vyjít, ale klient bez mrknutí oka řekl, že se mu to líbí, a abychom zjistili, kolik to bude stát. Tehdy jsem si říkal, že jestli tohle vyjde, už to nikdy nic nepřekoná. Produkční v kosmických agenturách zjišťovali, kolik by stálo kilo nákladu, který bychom mohli z Bajkonuru vystřelit na oběžnou dráhu, a také, jaký materiál by byl na vesmírný billboard nejlepší. Nakonec to nevyšlo, ale i tak to bylo hodně zajímavé.

Je ve vašem portfoliu také nějaké nakladatelství, knižní produkce?
Knižní obaly jsou společně s filmovými plakáty a obaly LP mojí srdeční záležitostí. V poslední době hodně spolupracuji s nakladatelstvím Paseka, kde jsem pracoval na titulech Nicholase Taleba, Karin Bojsové, A. Gravensteena, Sódžiho Šimady nebo Jana Markoše.

Jaké knihy máte rád jako čtenář, pokud vám tedy na čtení zbývá čas?
Knihy jsou mojí základní lidskou potřebou. Vedle postele mám stoh knih, z něhož postupně, i když na můj vkus pomalu, odebírám. Je to široký žánrově nevyhraněný výběr. Najdete tam 300 zajímavostí o moři, stejně jako islandskou detektivku nebo životopis Goldy Meirové. Teď dočítám Nemesis od Philipa Rotha. Mně kniha musí zaujmout a nemyslím teď obálkou, ale především přínosem. Jsem vášnivý hltač knížek, bez nich bych se ve světě nevyznal.